Ačkoliv si mnozí nadšení kutilové vybavují svoji dílnu víc a víc technicky vychytanějším nářadím, neměli by zapomínat na základní vybavení. V brašně s vercajkem nesmí chybět klasický ruční šroubovák, případně šroubovací rukojeť s výměnnými bity.
Dílenský šroubovák se hodí pro rychlé dotahování spojů při údržbě domácnosti: přitáhnout šroubek na viklajícím se nábytku, když se uvolňuje rukojeť na pánvičce, odšroubování krytu baterií u dětských hraček, ale třeba i na cestách při jízdě na kole nebo motocyklu. Pro komplikovanější montáže (sestavování nábytku, připevňování plotových planěk), je lepší vzít si k ruce aku vrtací šroubovák.
Plochý – pro šrouby s plochou drážkou. Nejrozšířenější typ šroubováku.
Křížový PH – profil klasického křížáku, označuje se jako PH, Phillips.
Křížový PZ – vychází z křížového šroubováku, navíc má však v sobě další podpůrný kříž otočený o 45°. Pozidrive často používají elektrikáři.
Torx – neboli hvězdička. Pro bezpečnostní typ šroubu.
Torx s dírou – hvězdička s otvorem uprostřed.
Inbus – pro šrouby s šestihrannou hlavou.
Náš výčet není samozřejmě konečný, na trhu najdete další typy šroubů, především bezpečnostních, ke kterým existují úzce specializované šroubováky. Jsou to například Tri-wing šroubováky, pentalobe šroubováky pro montáž telefonů iPhone, elektrikářské šroubováky se špičkou Plus/Minus.
Kromě šroubováků existuje prostorově úsporné řešení v podobě šroubovací rukojeti s výměnnými špičkami, kterým se říká bity. Bity jsou usazené ve speciálních držácích, které zabrání jejich vypadávání a ztrátě. Jedna šroubovací rukojeť s výměnnými bity hravě nahradí sadu šroubováků a ušetří místo v bedně s nářadím.
Skládá se z dříku a rukojeti. Tvar rukojeti, materiál, ze kterého je vyrobená, pevnost dříku a precizně zpracovaná špička dříku jsou zásadní pro účel použití šroubováku a jeho životnost.
Rukojeť může být obyčejná plastová, dřevěná, nebo komfortní dvouzónová, měkčená pro pohodlnou práci bez otlaků dlaně.
Kvalitní šroubováky pro řemeslo a údržbu mohou mít dřík průchozí skrz rukojeť, která je navíc v horní části opatřená údernou ploškou. Na takový šroubovák lze udeřit kladivem, což pomůže spoj lépe mechanicky uvolnit. Říká se jim úderové šroubováky.
Na dříku šroubováku záleží – musí být vyrobený z kvalitního materiálu, který se neohne nebo nezkroutí při prvním větším namáhání. Dnes seženete kvalitní šroubováky osvědčených výrobců (český Narex Bystřice, Stanley) za opravdu slušné ceny, určitě se nevyplatí kupovat ultralevné čínské výrobky v hobby marketech, které možná na oko dobře vypadají, ale moc práce s nimi neuděláte.
Dříky bývají různě dlouhé, delší se používají pro hlouběji uložené šroubové spoje. Pokud navíc zvolíte štíhlé provedení dříku, dostanete se také do míst, kde byste se šroubovákem s běžnou tloušťkou neměli šanci.
Pokud máme práci se šroubkem, hluboko posazeným ve spoji, vyplatí se hrot šroubováku zmagnetizovat.
Zmagnetizovaná špička šroubek podrží, nehrozí tedy, že šroubek budeme zbytečně lovit nebo se nám zakutálí do tmavých míst.
A pokud chceme šroubovák bez magnetické úpravy, jednoduše magnetickou schopnost zrušíme vložením hrotu šroubováku do demagnetizéru.
TIP: Pro velmi jemnou mechaniku se používají šroubováky hodinářské, elektrikáři si pak vezmou k ruce izolované šroubováky testované pro práci pod napětím do 1000 V.
Aktuální přihlašovací relace právě vypršela
Přihlaste se prosím znovu. Přihlašovací stránka bude zobrazena v novém okně. Po přihlášení můžete okno zavřít a vrátit se zpět na stávající stránku.
